Tak tedy Sicílie, to bude nádhera! Ovšem jak se tam dostat?
Žádné přímé lety z naší malé země tehdy neexistovaly, bylo jasné, že budu muset přestupovat. Vypadalo to, že to může být v Římě, tam se z Prahy létalo a že se pravděpodobně dostanu na nejbližší letiště od školy, kterým je Palermo, o půlnoci.
Sakra, Palermo určitě ovládá mafie a večer se tam na ulicích nepochybně střílí! Abych tam sama ženská přiletěla o půlnoci mi přišlo jako nemyslitelné. To mi rozhodně nepřišlo ideální, hlavou mi problesky úryvky z filmu Kmotr a 100 dní v Palermu😊.
Nakonec se mi podařilo koupit samostatně 2 letenky, každou od jiné společnosti, ale na stejné letiště Fiumicino, a do Palerma jsem měla dorazit už odpoledne. To se mi sice podařilo, ale až následující den 😊.
Tři hodiny na přestup na stejném letišti, byť jiném terminálu se zdály dostatečné, leč to by to asi nesmělo být v sezóně a v Říme, kde je asi trochu zmatek obvyklý. K mé smůle byl navíc jeden terminál uzavřen (kůli nějaké havárii) a tudíž všechny lety byly přesměrovány na terminál zbývající, který byl naprosto přetížený a chaos, který tam panoval ani neumím popsat. Všude davy lidí, fronty a válející se kufry!
Uklidňovala jsem se, že mám spoustu času, ale když se fronta u přepážky na odbavení pohnula za hodinu o dva metry, začala jsem panikařit.
Nutno podotknout, že mne tenkrát překvapilo to, co je dnes již běžné, a to že všechny přepážky téže společnosti odbavovaly všechny lety kamkoliv. Takže to byl parádní zmatek. Před každou přepážkou 30ti metrová fronta a já šílela co udělám, až mi to uletí. Italové jsou za všech okolností elegantní, to je všeobecně známo a proto má každá rodinka aspoň 8 kufrů, napadlo mne. Při odbavování to šlo jako s hnojem. Myslela jsem, že zešílím. Přede mnou stála francouzská dvojice a na jejich letence taky do Itálie byl čas odletu ještě o 30 minut dřív. Co uděláme? zoufale jsme se na sebe podívali. Ale nedalo se dělat vůbec nic…
Fronta-prepazky
Stop-Fiumicino
Třicet minut před časem odletu se na scéně zjevila letištní pracovnice společnosti Vueling a zařvala „Palermo! – odbavení přepážka číslo 3!“ Hurá jsem zachráněna.
Bohužel ne na dlouho ☹.
Když jsem po odbavení s letenkou s podivným nápisem stand-by namísto čísla sedadla, doběhla k letištní bráně, kde už cestující nastupovali, zůstalo nás pár posledních stát před gatem a najednou začali vyvolávat pasažéry jmenovitě. Ozývala se ovšem jen italská jména, skoro jakoby je záměrně vybírali😊. A asi to tak zřejmě bylo, aby se Italové dostali domů a nám asi posledním 10, kteří zůstali nechápavě stát před gatem oznámili, že letadlo je overbooked a že my nikam neletíme. Ale jak to?? já jsem si přece koupila letenku už před měsícem a kufr mám už v letadle tak jak je to možné? Je. Neudělala jsem odbavení po internetu dopředu, takže to je jako bych na letiště vůbec nepřišla.
Takže vážení, kufry vám přijedou zpět na pásu číslo 20 a u přepážky 10 vám poskytnou informace o Vašem hotelu a dalším letu. Dostala jsem sice voucher na hotel a informace, jak se tam dostanu a taky letenku na druhý den, ale můj kufr na pás č. 20 nepřijel ani po 2 hodinách, ani po 3 a ani po 4. A mám po parádění, všechny šaty v háji! Nakonec budu ráda, když si koupím kartáček na zuby, plavky a vietnamky, napadlo mne polozoufale.
Nakonec po mých opakovaných reklamacích můj kufr večer cca po 5ti hodinách našli a já mohla konečně vyčerpaná sednout do shuttle busu do hotelu, kterým byl 5ti hvězdičkový Hilton s večeří a snídaní, pochopitelně zdarma. Aspoň že tak. Až na to, že se mi rázem sesypal cestovní itinerář, namísto v sobotu dorazím až v neděli, doufám… jenže to samozřejmě můj navazující vlak do Cefalú nejede ☹.