Myslím, že pár italských slov zná v podstatě každý, tedy i každý Čech.. A vzhledem k oblibě Itálie a Italů a taky jejich tolerantnosti k (ne)znalosti jejich jazyka, si vlastně všichni myslí, že trochu italsky umí. A Italové se taky tváří, že to tak je a nikdy vám ani nenaznačí, o co se to jako pokoušíte, i když použijete jen buongiorno, caffe a grazie.
K tomu dát dohromady celou větu jsou ale potřeba slovesa, alespoň základní. Nějaká jsem samozřejmě už ze svého tříměsíčního studia italštiny znala, blbý bylo, že jsem je uměla použít jen v přítomném čase. Italština navíc, jako všechny románské jazyky stejně jako náš slovanský, slovesa časují a tím se jejich používání značně komplikuje ☹.
Já byla na Sicílii sama a vystačila jsem si teda s 1. osobou jednotného čísla. Na otázky jak se jmenuju, co dělám a co tam na Sicílii dělám, jsem tedy odpovídala celkem bez problému. Na to co jsem dělala včera, mi ale chyběl ten minulý čas, takže jsem vlastně odpovídala úplně stejně.
No připadala jsem si trochu jako hotentot 😊 a nebylo mi to moc příjemné☹.
Samozřejmě mi to připomnělo mé ranné zážitky s francouzštinou. To jsem taky vždycky na tazatele upřeně zírala a když jsem alespoň rozuměla otázce, chtělo se mi zařvat já nejsem tak blbá jak to vypadá, jenom ve francouzštině neumím odpovědět! 😊 a byla vděčná, když po 5 minutách zarputilého francouzského mlčení, mohla svoji image vylepšit alespoň odpovědí v angličtině😊.
Inu rozhodla jsem se proto požádat ve škole o základy italského minulého času nebo budu nadále vyprávět historky v přítomném čase, jakože právě jedu lodí na ostrov Vulcano a vidím belle cose e colori fantastichi del mare, i když budu zrovna sedět v baru na náměstí, odkud moře vůbec vidět není.
Minulých časů má italština hodně, stejně jako Francouzi, v podstatě stejné peklo jako v angličtině, o to jsme my Slované ochuzení. Pro začátek ale samozřejmě nemusíte umět všechny a naštěstí ani pro pokračování, neb já se zasekla, no v angličtině by to bylo minulý čas prostý a průběhový a dál nijak výrazně nepokračuju… Ledaže to v tom konkrétním tvaru a situaci odposlouchám😊, dost na tom, že italština má pro každou osobu jiný tvar!!
Začali jsme tedy probírat slovesa a minulý čas.
Překvapilo mne, že mezi prvními slovesy, které mě moje nová škola na Sicílii učila, a určitě to bylo podle nějakých standartních výukových metod, bylo sloveso „cadere“, což znamená padat. No zrovna tohle…, mám pocit, že i kdybych tu půl roku žila, bez znalosti tohohle slovesa bych se úplně v pohodě obešla. Nenapadá mne ani, že bych ho moc používala v češtině.
A pak mi bliklo, sama jsem se rozesmála, jestli to náhodou není důležité, protože Italové musí zákonitě padat z motorek, když při jízdě sledují velmi pozorně všechny ženy na ulici a když se jim některá líbí, a to se samozřejmě stává neustále 😊, nevadí, že skútr je už dávno desítky metrů vepředu, hlava Itala, stále kopíruje ženskou postavu, i když na to, aby si ji pořádně prohlédl, je už tak daleko, že by musel couvnout. Ale Siciliáni nepadali a nepadají ani Italové jinde, jsou na to prostě zvyklí a dělají to nepřetržitě každý den.
Zkrátka Italové si nenechají ujít ženskou krásu až do posledního okamžiku, dokud ji neztratí z dohledu (a to i za zády😊).. A mně se to pochopitelně líbilo a pořád líbí 😊. Snad jim to v dnešní gender korektnosti nikdo nezakáže… a nezpůsobí moc dopravních nehod..
Další sloveso, které mi utkvělo v paměti tak, že jsem si ho dokonce hned zapamatovala, ale dlouho nevěděla, co to znamená. Pokaždé, když jsem ho slyšela, to bylo v 1. osobě a většinou ho pronášeli muži, u kafe nebo drinku nebo do telefonu. Pátrala jsem tak jako to dělám dosud, když jsem líná hledat ve slovníku, po podobnosti s francouzštinou, kterou pochopitelně používám k odhalování významů italských slov, pokud to nejde za pomoci angličtiny (což v italštině lze často, mnohem častěji než u francouzštiny, která anglikanismy a cokoliv jim podobné zásadně nepřipouští😊). Tady jsem se ale nechytala. Když jsem zjistila význam tohoto zvratného slovesa „mi sbaglio“ (misbaljo), které znamená mýlím se, došlo mi proč. Francouzi se prostě nemýlí nebo by to aspoň nemohli nikdy přiznat. Ital je upřímný a soudě podle toho kolikrát denně slyším, jak někdo říká „mi sbaglio“, bez problému to i přizná. No není to sympatické😊?
Zdá se mi, že to je další bod pro Italy! Kolik už to máme v našem souboji Itálie versus Francie?
No 7:2 pro Italy za upřímnost😊
Mare-mare
Porto-Lipari
Piazzetta-Lipary
