Dneska ráno jsem hned po probuzení sahala po telefonu, abych se dovolala tam, kde mi snad pomůžou zjistit, kde se stala chyba v papírování kolem jedné pracovní povinnosti a co s ní, jenže se mi to ani po hodině usilovného vytáčení tří telefonních čísel nepodařilo. Hm, tak to jsem v …
Pod původním názvem „Porciana“ bylo toto městečko jako starobylá osada založená už Římany. Současný název získalo až v 11. století, když se vesnice dostala pod správu Janovského opatství „Santo Stefano di Genova“, které ji proměnilo v malé, prosperující centrum pěstování oliv a námořního obchodu. V průběhu staletí se stalo významným …
První vesnice na úpatí kopců tedy nad mořem, se zde zrodila už kolem 5. století před naším letopočtem a obyvatelé se věnovali zemědělství a pastevectví. Ale to jen proto, že ještě neexistoval turismus 😊. První kostelík, nyní s názvem Saint’Ampelio vyrostl na místě, kde v jeskyni mezi skalami přebýval připlavší náboženský poustevník …
Byť máme v Itálii pronajatý dům se vším komfortem a digitální nomádi teda úplně nejsme, někdy se jim trochu podobáme 😊. Třeba když je v našem útulném italském kamenném domě takový horko a vzduch tak těžký, že se nepohne se ani záclonka a k tomu nám „přitápí“ počítač… …až je jasné, …
Aneb co jsem se naučila mezi kafem, proseccem a návštěvami řemeslníků Když mluvím o svém příběhu s kamarádkami, známými i novými lidmi, jsem příjemně překvapená, kolik lidí u nás v Česku, ale nakonec i ve Francii, miluje Itálii a italštinu. A kolik lidí by se rádo učilo italsky. Všem těm …
Moře z přístavu vypadalo klidně, loď se sice trochu pohupovala, ale žádné velké vlny na obzoru nebylo vidět a navíc je to kousek. Capri se tyčilo před námi jak na dlani, nebylo to vůbec daleko, tak proč ta igelitka? Takových lodních výletů už jsem zažila! A vždycky se mi líbily😊. …
Po návratu z Camogli následovaly nejtrapnější měsíce listopad a prosinec, kdy je mi u nás vždycky tak strašná zima, že přemýšlím, jak přežiju leden, když už v listopadu mám na sobě své nejteplejší oblečení. Přihlásila jsem se na pokračování kurzu italštiny v pražském italském institutu, kde sice taky byla zima, ale v myšlenkách …
Víte proč se nám kromě moře, kafe, jídla a (mně) Italů líbí v Itálii? Protože že se tu nikdy necítíme sami. Ano jsme tu na venkově, kde zná jeden druhého a lidi tu k sobě zákonitě mají blíž než ve velkoměstě sousedi z jednoho patra, ale i tam si myslím, že komunikují všichni …
Artyčok (carciofo) vyhlášená italská pochoutka, doporučená každým cestovním průvodcem města Řím. Jaro bez artyčoků (carciofi) si prý v Římě nedokážou vůbec představit a já potvrzuji, že to tak určitě je, protože nám o tom hned na jedné z prvních hodin italštiny vyprávěl náš professore Giuliano, který pochází z Říma. V Praze žije už dlouho …
Když je člověk každý den venku, cestuje a jezdí třeba na jazykové kurzy jako já 😊, potkává se pořád s novými lidmi. To je zábavné, protože když někoho neznáte, je všechno, co říká pro vás nové a zajímavé a nenudíte se (aspoň u mě to tak je). V cizí zemi je to …