Itálii si oblíbila Alena Šeredová, Dara Rolincová i já. Obě zprvu jmenované si našly své Italy na místě, a já jsem si svého „Itala“, přivezla z Česka. I když Pavel Nedvěd je taky pořád ještě trochu Čech, ale stejně jako Alenka už v Itálii žije dlouho a oba dva tam všichni znají. Nebo …
První vesnice na úpatí kopců tedy nad mořem, se zde zrodila už kolem 5. století před naším letopočtem a obyvatelé se věnovali zemědělství a pastevectví. Ale to jen proto, že ještě neexistoval turismus 😊. První kostelík, nyní s názvem Saint’Ampelio vyrostl na místě, kde v jeskyni mezi skalami přebýval připlavší náboženský poustevník …
Byť máme v Itálii pronajatý dům se vším komfortem a digitální nomádi teda úplně nejsme, někdy se jim trochu podobáme 😊. Třeba když je v našem útulném italském kamenném domě takový horko a vzduch tak těžký, že se nepohne se ani záclonka a k tomu nám „přitápí“ počítač… …až je jasné, …
Aneb co jsem se naučila mezi kafem, proseccem a návštěvami řemeslníků Když mluvím o svém příběhu s kamarádkami, známými i novými lidmi, jsem příjemně překvapená, kolik lidí u nás v Česku, ale nakonec i ve Francii, miluje Itálii a italštinu. A kolik lidí by se rádo učilo italsky. Všem těm …
Moře z přístavu vypadalo klidně, loď se sice trochu pohupovala, ale žádné velké vlny na obzoru nebylo vidět a navíc je to kousek. Capri se tyčilo před námi jak na dlani, nebylo to vůbec daleko, tak proč ta igelitka? Takových lodních výletů už jsem zažila! A vždycky se mi líbily😊. …
Po návratu z Camogli následovaly nejtrapnější měsíce listopad a prosinec, kdy je mi u nás vždycky tak strašná zima, že přemýšlím, jak přežiju leden, když už v listopadu mám na sobě své nejteplejší oblečení. Přihlásila jsem se na pokračování kurzu italštiny v pražském italském institutu, kde sice taky byla zima, ale v myšlenkách …
Víte proč se nám kromě moře, kafe, jídla a (mně) Italů líbí v Itálii? Protože že se tu nikdy necítíme sami. Ano jsme tu na venkově, kde zná jeden druhého a lidi tu k sobě zákonitě mají blíž než ve velkoměstě sousedi z jednoho patra, ale i tam si myslím, že komunikují všichni …
Artyčok (carciofo) vyhlášená italská pochoutka, doporučená každým cestovním průvodcem města Řím. Jaro bez artyčoků (carciofi) si prý v Římě nedokážou vůbec představit a já potvrzuji, že to tak určitě je, protože nám o tom hned na jedné z prvních hodin italštiny vyprávěl náš professore Giuliano, který pochází z Říma. V Praze žije už dlouho …
Když je člověk každý den venku, cestuje a jezdí třeba na jazykové kurzy jako já 😊, potkává se pořád s novými lidmi. To je zábavné, protože když někoho neznáte, je všechno, co říká pro vás nové a zajímavé a nenudíte se (aspoň u mě to tak je). V cizí zemi je to …
Takže před Francouzem v Nice zásadně nemůžete říci něco v tom smyslu, že je to tam trochu italské… to je jako hadr na býka, jak jsem popsala v předchozím dílu, protože Itálie přece ještě neexistovala, když Nice už měla svého starostu. Do těchto témat neradno se pouštět, protože vás bude Francouz považovat za …
Když vám vítr nazvedne sukně a kolemjdoucí si toho všimnou a náležitě to okomentují, to úplně nepřekvapuje. Ale když vám někdo úplně neznámý na ulici řekne, že vám to sluší (i bez odhalených nohou až ke kalhotkám), neříkejte, že vás to nepotěší. Hned se vám zvedne sebevědomí, vypnete prsa, nasadíte …