Když vám vítr nazvedne sukně a kolemjdoucí si toho všimnou a náležitě to okomentují, to úplně nepřekvapuje. Ale když vám někdo úplně neznámý na ulici řekne, že vám to sluší (i bez odhalených nohou až ke kalhotkám), neříkejte, že vás to nepotěší. Hned se vám zvedne sebevědomí, vypnete prsa, nasadíte úsměv a máte hezčí den😊. A protože takový milý kompliment vykouzlí úsměv ve vaší tváři, vylepší den nejen vám, ale i lichotníkovi😊. No a proto to asi Italové a Francouzi dělají, prostě si chtějí takovým malým flirtem zpříjemnit den.
U nás v Česku vám možná šaty či účes pochválí kolega, ale na ulici nikdo.
Po návratu z Francie jsem to proto v práci musela říct mužským kolegům a rozplývala se jak je to milé, jak se to všem ženám líbí a jak budou po pochvale určitě hned svědomitě plnit (muži) přidělené úkoly. Začali tenkrát taky chválit, ovšem dlouho jim to nevydrželo…😊 Takže nadále jezdím do Francie a Itálie😊.
Tak to jsou malí (nevinní) lichotníci, kterým jde jen o ten úsměv a zpříjemnění dne, no a pak jsou ti, kteří už by rádi posunuli flirt do vyšší úrovně, a prostě to skládáním poklon zkouší😊.
Ve Francii i v Itálii a asi všude na jihu se flirtuje podstatně víc než u nás. Francouzi vám třeba rovnou nabídnou svůj telefon, kdyby jste jim chtěla zavolat😊. Už méně častěji vás pozvou na kafe či drink a navíc pozor, není jistý, že ho taky zaplatí ☹.
Za to Ital vždycky😊. Myslím, že v tom je mezi Francouzi a Italy zásadní rozdíl.
Italové flirtují stejně intenzívně jako Francouzi. Ale k ženám mají zřejmě stále vztah tak řekla bych trošku víc „po staru“ totiž, že ženu je třeba opečovávat, vystavovat a taky nikam samotnou nepouštět 😊. To samozřejmě není nic pro mě, já bych to nesnesla, ale když vám Ital přinese sám od sebe drink na pláž, aby mohl zahájit konverzaci, tak to mi zas tolik nevadí😊, takhle opečovávat se klidně nechám.
Ve-Francii
Pogginella-v-akci
Bar-na-plazi
Pánové prosím, připadám-li vám jako koketa nebo dokonce běhna, přestaňte to číst!
Moje motivace, proč s pány, jsou-li slušní, ráda konverzuji, je čistě jazykového a poznávacího charakteru (myslím tím tu zemi, ve které se momentálně nacházím že chci poznat…😊) a taky proč si vlastně ten drink nedat, když už je pro vás a poděkovat tím tak za projevené sympatie😊.
Tak to bylo v případě mého prchavého zážitku v Monterosso al Mare, to je jedna z 5 krásných přímořských vesnic tvořící vyhlášené Cinque Terre, ta jediná, kde je i pláž. Byl říjen a rozhodně tam nebylo přeplněno když mě oslovil muž se slovy: „Buongiorno, nedala by jste si prosecco?“ Bylo jasný, že je to záminka ke konverzaci, ale tu já taky ráda, stejně jako prosecco 😊. Navíc je to podstatně lepší zahajovací rituál než francouzský „Nechcete můj telefon?“ Ne nechci 😊.
Tady by se zase slušeno připsat Italům bod, když za to, že při pozvání na kafe či drink ho taky zaplatí, již ho ode mne dostali😊.
Milý Ital nevypadal úplně jako Mastroianni, ale pocházel přímo z Monterosso al Mare, tedy byla doma a hned se sám přiznal k tomu, že je trochu opuštěný, že tak dlouho vybíral až nikoho nevybral. Aha, takže ta okázalá upřímnost je Italům i Francouzům společná😊je třeba dát hned najevo, že jsem svobodný, to zabírá😊.
Asi jsem se zmohla jen na nesmělý úsměv a za chvilku bylo prosecco přede mnou. No to nemůžete odmítnout😊. Zeptal se, zda si může přisednout poblíž a zavolat nejdřív svojí mamma, aby neměla strach, že hned nepřijde domů, bydlel kousek od pláže. Chtěla jsem se začít smát, odhadovala jsem ho mezi 40-50 a stále bydlel se svojí mama😊, což je ovšem v Itálii velmi časté. Myslím, že mu bylo asi ten den vážně smutno a měl takovou povídací, dozvěděla jsem se něco o něm, že tam žije odjakživa, pronajímají ubytování pro turisty a taky, že jsem „troppo bella“ (strašně krásná)😊. To jsem si sice nemyslela, ale přece mu na to neřeknete „Nekecej!“😊
Když dorazili moji kamarádi ze školy italštiny, rozloučil se, že nebude dál překážet. No vlastně na závěr mi taky vnutil telefon, kdybych se cítila opuštěná i já 😊. A ty prosecca mi koupil hned dvě 😊. No tak fajn, aspoň jsem neměla dlouhou chvíli a dozvěděla se, že jsem doslova „příliš“ krásná, co mě pobavilo, ale z francouzštiny vím, že je to prostě „JEN“ moc krásná (ale taky dobrý ne? 😉). Francouzi to totiž řeknou úplně stejně „trop belle“. Takže tohle mají oba jazyky společné.
A jestli vás zajímá, kdo jsou větší svůdníci, zda Italové nebo Francouzi, tak těžko říct 😊.
Francouzština mi zní tak libozvučně (a Francouz si dá vážně záležet na tom, aby zněla ještě libozvučněji, když jde o oslovení ženy), že se mi podlamují kolena, i když její majitel se třeba zrovna nepodobá Alainu Delonovi v nejlepších letech😊.
Italština je taková klackovitější a hodně hlasitá…, ale její majitelé jsou většinou elegantní, opálení a zkrátka velmi pohlední neřku-li troppo belli! 😊
A jak to vidí oni sami?
U žen prý vždycky zabodují víc Italové! Patrně to bude jediná situace, kdy tomu tak je a kdy má Francouz před Italem respekt, protože jak je obecně známo, Francouzům sebevědomí jinak nechybí😊. Ovšem prý když vstoupí do místnosti Ital, mají všichni Francouzi smůlu. Ital nasadí odzbrojující úsměv, pročísne rukou košatou hřívu, promluví s neodolatelnou gestikulací a Francouzi prý dobrovolně opouštějí bitevní pole. Aspoň tak nám to popisoval náš učitel francouzštiny v Nice, který byl kudrnatý, opálený a moc hezký (a vypadal spíš jako Ital😊).
No já vlastně nevím, v Itálii se se mnou vždy baví Italové a ve Francii mne vždycky oslovili jen Francouzi, i když často přiznávají (možná protože dobře ví, že Italové u žen bodují😊), že pocházejí z francouzsko-italské rodiny. No jasně, aby ne v Nice, kterou Američané popisují jako město italského vzhledu … Ale prosím vás, tohle NIKDY nesmíte říct před Francouzem! 😊 Konverzace i třeba malý flirt by se vám okamžitě zvrtnul v zasvěcenou přednášku o tom, že v době, kdy Nice vznikla, Itálie neexistovala!!! Já už to vím a tak se do podobného téma ve Francii už radši nepouštím.. 😊 Nicméně druhé největší náměstí v Nice se jmenuje Place Garibaldi… a názvy ulic jsou tam v obou jazycích … ale pssst!
A další díl už zase bude jen o pikantních historkách!