Ligurie – (tran)sport a siesta

Usadili jsme se v Itálii,  sice na kopci, ale s výhledem na moře. Obojí má své výhody, od jara do podzimu se můžeme každý den koupat a navíc si tím ještě zlepšíme kondici😊. Nemyslím jen plaváním, to se rozumí samo sebou, protože my v moři plaveme, kdyžto většina Italů se spíš tak jen, řekla bych, namáčí😊.

Prostě postávají ve vodě, kam dosáhnou nohama nebo se cachtají u břehu s dětma a případně u toho s ostatními cachtajícími se klábosí. Zkrátka taková pohodička 😊. Typicky italské 😊.  Ale jasně, jsou tam i plavci, co brázdí moře v dostatečné vzdálenosti od břehu a cachtajících se a ve srovnání s nimi my taky neplaveme, ale jen se koupáme😊.

My ale kromě koupání nachodíme taky spousty kilometrů, k tomu moři totiž musíme nejdřív dojít 😊.

Například já jsem se ještě neodvážila po klikaté úzké silnici, co k nám do vsi vede sjet ani vyjet nahoru autem, ne ani ty 2 km ☹. Znamená to, že když nechci jet na kole (elektro samozřejmě), protože si chci vzít například hezké letní šaty a nejen trenky a bágl, nezbývá mi nic jinýho než jít pěšky 😊. Naše vesnice leží ve výšce 150 metrů nad mořem, jak hrdě hlásí vstupní dopravní značka. Je z ní na moře překrásný výhled a  sejít dolů a kochat se jím, je paráda.

Ovšem vyjít zpátky nahoru – to je opravdový sport😊. S tím bych s Italy souhlasila😊.

Italové ovšem, řekla bych, i jinak každou aktivitu, která má něco trochu společného s pohybem, či zdánlivě tak vypadající, považují za sport. A co je nejlepší, když o něm mluví, opravdu si dají záležet na jeho výslovnosti. Vyslovují ho tak, že zní v podstatě ještě víc anglicky, než normálně😊.

Kromě toho, že nám to připadá roztomilé 😊tak to má taky obrovskou výhodu, že anglické slovo ve větě bezpečně rozpoznáte a nevládnete-li perfektní italštinou, máte se aspoň čeho chytnout 😊 a na okamžik si odfrknout, protože anglikanismus zároveň přibrzdí standardní italskou turbo rychlost, kterou běžně mluví😊. 

Tak tedy chůzí dolů k moři a výstupem nahoru sportujeme „facciamo lo sport“ (zapomněla jsem dodat, že anglickému výrazu samozřejmě připojí zájmeno) „e anche sauna“ a taky saunu, dodala k tomu Roberta, naše domácí😊.

A má pravdu, po výstupu nahoru do vsi, v podstatě v jakémkoliv ročním období, přijdeme úplně propocení, jakoby jsme právě vylezli ze sauny!

Vzduch je tu tak vlhký, že nezpotit se je možné pouze když fouká vítr a jdete po rovině. A taky pomalu, zvláště v létě hodně pomalu. A to Italové umí, pohybovat se hodně pomalu. A my se to od nich museli naučit😊.

Definitivně jsme pochopili, proč mají, v Itálii a všude v těchto jižních zemích obchody, benzínky, banky, pošty a všechny úřady a kanceláře s návštěvními hodinami pro veřejnost odpolední siestu. Je prostě děsný vlhký vedro a od jedné odpoledne do čtyř hodin se nikam nedoklepete, všichni jsou zalezlí doma a pokud možno se nehýbají.

Jasně, když přijedete na 14 dní a po každé takové procházce můžete hupsnout do moře a pak se vyvalit na plážové lehátko, je to fajn. Když v tom ale musíte normálně fungovat a pracovat každý den, je to dřina.

Kupříkladu já v létě dům prakticky neuklízím. Luxovat pomalu se moc nedá a prachu se zbavuju raději průvanem, pokud ovšem nějaký je… Jediná výjimka je terasa, kde to aspoň většinou ráno profukuje a já vím, že úklid musí proběhnout do 9 hodiny ranní, než se tam začne opírat slunce (a nepřestane až do večera) a i tak krom mýdlové vody vytírám dlažbu kapkami vlastního potu. Anche sauna😊, takže taky sauna.

Už Italy nekritizujeme, už je naprosto chápeme i to, jak strašně často reagují slovy „piano, piano“ (pomalu, pomalu). Ano je třeba zpomalit!!

A tomu odpovídá i prostřední pásy supermarketu Lidl, který známe z Česka, kde jsou v létě naplněny sportovním oblečením a zbožím, najdete tam třeba i světla, pumpičky a helmy na kola, zatímco v Itálii, kde mají taky Lidly jednoznačně převládá zboří, které můj milý nazval „Jak jdou Italové na pláž“ 😊. Vévodí opalovací lehátka, matračky a nafukovací hračky pro děti, ledničky velké a malé, termotašky na jídlo a tak 😊. I když nakonec než to pak všechno na tu pláž natahaj, tak je to vlastně taky sport 😊. No dobře, známe Lidly jen u nás v Ligurii a to je u moře, na horách budou třeba taky prodávat mačky 😊.

Italové jsou obecně považováni za pohodlnější národ, který preferuje vysilování se nejraději u stolu u oběda či večeře, kde se zdržují oproti nám Čechům asi tak 5 x tak dlouho a klábosí a gestikulují, což je ale vlastně taky fyzicky náročné 😊. Myslím, že o tom u nás panuje nemálo vtipů. Češi ovšem dělají vtipy na všechny a na všechno, to je taky naše národní specialita. Neslyšela jsem ale nikdy, že by někdo u nás Italy za jejich „prostoje“ u stolu kritizoval.  Vzbuzuje to naopak sympatie a pocit, že Italové prostě umí žít😊.

Ale abychom Italům nekřivdili, potkáváme u nás v Ligurii každodenně i spoustu běžců, to hlavně na nové cyklostezce a taky cyklistů, kteří naopak na galuskách vyjíždějí v pravé poledne ty strašné kopce kolem a rozhodně jim všem není 20 ani 30. A na to zas musíte být víc než trénovaní a cyklistiku milovat 😊. No já miluju spíš cyklistické výlety (s osvěžujícími zastávkami v barech😊) než šlapání do úmoru a na to je naše ciclabile lungo mare perfektní😊. A taky je to po rovině, která tam prostě jinde než podél moře nikde není 😊!

No a jak se tam dostanou? No sjedou dolů na Vespách😊!

Akorát, že já vespu ani jiné „motorino“ nemám ☹ (zatím), takže když nechci šlapat, musím chytit bus. Tím jezdím, kromě ráno dětí do škol, prakticky jen já a pro návrat zpět nahoru do naší vesnice nemám moc možností. V podstatě připadá v úvahu pouze ten večerní (přece se nebudu vracert domu už ve tři…), který přes léto (které je tam dlouho) zásadně nejezdí a nedá se s ním tedy moc počítat😊.  Takže musím šlapat často😊.

Ledaže stihnu jiný bus, odjinud, kam zase musím taky dojít pěšky😊. A pak taky jede jinam než k nám do vsi 😊.😊. Vypadá to komplikovaně, ale není, můžu pak totiž sejít domů z kopce😊a před tím si na posilnění a vyčkání západu slunce dát aperitivo v místním baru. Cesta dolů je pak jedna báseň – s výhledem na Monte Faudo (1151 m nad mořem) a moře!😊. Takže takhle jezdím móóc ráda😊.

Tenhle jinej bus jel do vesnice nad námi zatím pokaždé (i v létě😊) a já jen doufám, že to tak bude i nadále …. Pokud ne, musím vážně začít šetřit na Vespu 😊.