Co je vlastně Pogginella?
Pogginella (čti podžinela) jsem já. Vlastně se jmenuji Kateřina a jsem právnička z Prahy.
Tuhle přezdívku mi vymyslel můj milý tady v Itálii — vznikla jako zdrobnělina z italského slova poggio, které znamená vyvýšené místo, něco jako kopec. Na kopci totiž leží středověká vesnice, ve které v Itálii píšu své příběhy. Tady jsem Pogginella.
Ne, nežiju tu ve vile s obrovskou zahradou a bazénem, jak by vás možná mohlo napadnout. Bydlím ve starém kamenném domě, který není můj, ale pronajatý.
Můj příběh začal velkým francouzským zklamáním — ale taky vůlí nevzdat to. Celý život jsem totiž dělala to, co se ode mě očekávalo. Dvacet let jsem poslušně psala smlouvy, které nikdo nechce číst, a žila život, který vyhovoval těm okolo, ne mně. Navenek úspěšná, uvnitř ale zoufalá. Byl to život, který mě nebavil. Dny plynuly jeden za druhým, jen šeď a rutina. Věděla jsem, co budu dělat zítra, pozítří žádné překvapení, měla jsem pocit, že už mě nic nečeká.
Roky jsem toužila utéct do Francie, ale všichni se tomu smáli. Já to ale myslela vážně, já tomu věřila. O to horší bylo, když jsem pochopila, že se mi to nikdy nepodaří. Litovala jsem promarněného času, energie namířené nesprávným směrem, a bála se, že už je pozdě… Ale nechtělo se mi to vzdát. A pak, ne úplně plánovaně, spíš jako někdo, kdo si říká teď nebo nikdy, jsem to namířila o kus dál — do Itálie.
A i když jsem zpočátku trochu zapochybovala, jestli je to to, co opravdu chci, protože se to zdaleka nepodobalo nablýskané francouzské riviéře, jak ji znáte z filmů, jednou ráno jsem se probudila a došlo mi, že jsem vlastně nic nepromarnila. Protože nakonec mě to všechno předtím dovedlo přesně tam, kde zrovna teď mám být — do Itálie.
Nejsem influencerka ani koučka. Ale chci, abyste uvěřili tomu, že ještě není pozdě začít žít… třeba v Itálii. Když jsem sem do naší vesnice poprvé přijela, bylo mi už skoro padesát.
Co tady najdete
Můj příběh — jak jsem se ocitla v Itálii, i když jsem původně chtěla do Francie, se vším, co k tomu patří.
La vita / La vie — čerstvé zprávy ze života italské květinové riviéry (Riviera dei Fiori), ale i té francouzské (Côte d’Azur), protože to odsud není daleko.
Moje místa — ukážu vám místa, která mám ráda, dám vám tipy na nejlepší pláže, restaurace a bary, trhy a obchody, kde se dobře nakupuje, vezmu vás na výlety po okolí — a naučím vás u toho nenápadně i trochu italsky.
Kniha — vychází v září 2026. Na obálce je oleandr, jako symbol Itálie a taky vzdoru proti všemu a všem. Kvete totiž všude, aniž by se o něj někdo staral. Já to taky nechtěla vzdát a navzdory všem pochybovačům jsem to prostě udělala. Celý můj italský příběh — od francouzského zklamání po zjištění, že patřím sem, do Itálie.
Dopis z Riviéry — newsletter. Píšu, když mám co říct, ne když je čtvrtek.
Kniha vyjde v září. Chcete být u toho?
Napište mi e-mail a dám vám vědět první — a mezitím budete dostávat Dopis z Riviéry.